Gorajecké provolání sepsané ve stodole
Motýli ukazují – cesta je příliš rovná, než aby život byl krásný, a řeka je také příliš rovná. A pták na obloze příliš nehybný – a svoboda neuchopitelná.
Imants Ziedonis
Co znamená ten oblak motýlů?
Ke slovu, které – jako obvykle – bylo na počátku, se připojil obraz a zvuk.
Začalo to v červnu 2019. V té době iniciativní skupina literárních překladatelů – matky zakladatelky a otcové zakladatelé internetového portálu Rozstaje.art – vytvořili virtuální antologii textů ze střední a východní Evropy. O rok později jsme ke spolupráci přizvali několik výtvarníků. Již kolega Horatius si povšiml, že poezie má hodně společného s obrazy. A měl pravdu, experiment se vydařil – jazyk slov ovlivňoval jazyk obrazů a obrazy pomohly nazývat věci náležitými slovy.
Vůdčím tématem našeho třetího semináře, jenž proběhl v červnu 2021, byla SVOBODA a celá akce byla věnována současnému Bělorusku. S podporou tří běloruských hudebníků, které politická situace přinutila opustit domovinu, jsme se rozhodli vyjádřit se prostřednictvím ještě jednoho média – jazyka zvuků. Vznikl díky tomu unikátní literárně-hudebně-výtvarný projekt: ilustrovaný výbor básnických a prozaických textů, cyklus obrazů a fotografií a album nově vzniklé hudební skupiny – Isna Trio. To jméno si zapamatujte.
Od roku 2019 se setkáváme v Chutoře Gorajec, vedle dřevěného pravoslavného kostela, na polsko-ukrajinském pohraničí. Na místě, kde je stále slyšet zpěv a lidé mají většinou dobré srdce.
O intimních věcech
Nebudeme se ptát, jak ji chápete. Je to velmi osobní otázka – každý je svobodný svým vlastním způsobem. Svoboda není vždy loutnou poezie zaznívající nad rozkvetlou loukou a poroba nemusí vždy znamenat stisk želez na krku a zazděné dveře. Snazší je nejspíš popsat to, co nás svírá. Tajemství lásky je hlubší než tajemství smrti. Tajemství svobody je větší než tajemství poroby.
O svobodném Bělorusku
Bělorusko – to není pouze bílo-červeno-bílá vlajka a pokřik „Žyvje Bělarus!“ Je to něco víc než jen země, kterou obývají naši přátelé, a vzduch, jejž dýchají. Bělorusko je současná Evropa, je to míra svobody nás všech.
Stále ještě nás ohromuje památný srpen 2020. Loni v létě Bělorusové skočili a plavali, aby se ocitli u jejího břehu, u břehu svobody. Bohužel se jim – prozatím – nepodařilo dostat se až k němu. Jejich pouť teprve začíná. Rádi bychom s nimi alespoň zčásti sdíleli její obtíže.
O umění říci NE
Nemáme rádi politiky a nepolitikaříme. Máme své země rádi a chceme, aby byly silné. Síla však neznamená útlak, neznamená rozpínavost nebo umanutou bojovnost. Síla znamená prostor – na zemi, ve vesmíru, v našich hrudích. Nechť tento prostor roste pro nás a v nás – poklidně jako stromy.
Říkat NE není negace, není to odmítání. Je to naše svobodné „nedovolím“, umění vytyčit hranice a schopnost tyto hranice opět odstraňovat, aniž bychom tím komukoli ublížili.
Stojíme tedy na stabilní pozici, vyhlašujíc další tvůrčí utopii v dějinách – republiku snů, obehnanou verši jako příkopem. Nechť zhynou ti, kdo nám odpírají kyslík.
O poslouchání ticha
Občas nejsilněji vyzní slova, která nikdo nevyřkl. Obraz mívá podobu prázdna a hudba bývá tichem. Během celosvětové pandemie se uhánějící svět na chvíli zastavil. Vzpomínáte, jak jsme seděli a poslouchali ticho? Odosobněni a ztraceni vyhlíželi jsme se navzájem v mlze budoucnosti a naše mlčení rozptyloval tichounký šepot.
Tep umění nelze zachytit nebo změřit, jeho uhrančivou arytmii je nutno vnímat všemi smysly. Každá z múz promlouvá vlastním jazykem, jakkoli vícehlas pochází ze společného zdroje – prvotního ticha. Zaposlouchejte se do něj ještě, poslouchejte pozorně. Nádech a výdech, za chvíli se vrátí den. Slyšíte ten šepot?
O lidech
Poznejme se. Texty, které představujeme, byly vybrány a zpracovány díky usilovné práci členů literární sekce. Tvoří ji následující lidé: Joanna Bernatowicz, Piotr Braszak, Walery Butewicz, Paulina Ciucka, Marcin Gaczkowski, Kasia Ioffe, Polina Kozerenko, Maciej Piotrowski (iniciátor a koordinátor celé té patálie), Agnieszka Rembiałkowska, Māris Salējs (alias Marians Rižijs), Natalia Rusiecka, Agnieszka Sowińska, Anna Wanik, Karolina Wilamowska, Aleksandra Wojtaszek, Agata Wróbel, Jurij Zawadski a Áron Zöldy.
Četba a úvahy o pojmu svobody inspirovaly úžasné umělce z výtvarné a fotografické sekce. V Gorajci a na okolních lukách malovali a fotografovali: Milana Chyžavska, Denys Chyžavskij, Jana Čepa, Małgorzata Kawka, Jan Kaźmierczuk, Zmicer Vajnovskij a Anna Waligórska.
Geniální členové hudební sekce – Sjarhej Douhašau, Andrej Jevdokimov, Alexej Vorsoba – si padli do oka natolik, že se rozhodli založit Isna Trio: hudební esenci setkání Rozstaje. Určitě si ji poslechněte.
Rozstaje – to je možnost volby. Svoboda dopustit se omylu a příležitost k jeho nápravě. Netvoříme žádný uzavřený klub, jsme neformální skupinou přátel. Naše dveře jsou vždy otevřené, i když ne tak docela – vstoupit nimi je snadné, naopak mnohem těžší je nás opustit. Zveme na palubu všechny dobré ruce. Hrudí a písní bijme do diktatur.
Na shledanou na Rozstajích, nenechme je usnout!
dáno ve vsi Gorajec, dne XX. června, léta páně MMXXI
Marcin Gaczkowski (starší zapisovatel)
PS: Za pomoc při psaní výše uvedeného textu autor srdečně děkuje Władysławu Broniewskému, Andreji Chadanovičovi, Quintu Horatiu Flaccovi, Johannu Wolfgangu Goethemu, Agatě Jabłońské, Tamási Jónásovi, Mojžíšovi (synu Amrama), Janu Andrzeji Morsztynovi, Brunovi Schulzovi, Juliuszi Słowackému, Miłoszi Waligórskému, Karolině Wilamowské a Oscaru Wildovi, ale také jejich překladům do všech jazyků, jež se jednoho krásného dne rozezněly na lešení babylonského ilegálního staveniště.
